Volvo

Volvo Car Corporation je švédská automobilka, založená v roce 1927 se sídlem ve švédském Göterborgu. Ovšem obchodní značka Volvo byla poprvé zaregistrována v květnu 1915. Původně byla společnost založena jako dceřiná spoečnost firmy výrobce kuličkových ložisek SKF.  Výkonným ředitele byl jmenován Assar Gabrielsson a technickým manažerem se stal Gustav Larson.  První automobil opustil montážní linky v dubnu 1927 a nazýval se Volvo OV 4. Po tomto počinu se mladá firma soustředila pro vozy, navržené tak, aby byly schopny fungovat ve švédském klimatu a terénu.

Většinu akcií společnosti však SKF v roce 1935 prodal společnosti Volvo AB.V roce 1929 byl zaveden do výroby šestiválcový model PV651, jehož úspěch na trhu pomohl společnosti koupit svůj první závod a vyplácet akcionářům první dividendy.  PV655, který byl postaven v letech 1933 a 1935 obsahoval poprvé v přední části mřížku chladiče. Volvo také přišlo s poměrně drahým luxusním modelem PV36, který byl vyroben v omezeném počtu 500 vozů.

Zde může být vaše reklama

Prvního milníku, prodaného 100 000 kusu vozu Volvo bylo dosaženo v květnu 1932, nedlouho předtím než přišel požadavek na ještě levnější lidovější vůz, kterým se stal model PV 51. Designově připomínal předchozí PV36, ovšem výbava byla chudší. Za druhé světové války byla produkce vozů značně omezena, ale již na podzim roku 1944 představilo Volvo osobní automobil PV444, který se do výroby dostal v roce 1947. Bylo to dosud nejmenší Volvo, které převzalo lví podíl výroby Volvo a také se stalo debutantem Volvo na ziskovém americkém trhu. Šlo o první malý vůz Volvo, v němž se kombinovala evropská velikost s americkým vkusem. První vůz Volvo se zde objevil v roce 1955.


Další neméně populární model byl vůz Volvo 120, představený v roce 1956, který byl často označován také jako Amazon. V témže roce byla zahájen výroba prvního sportovního vozu „Sport“ nebo P1900, který byl však záhy nahrazen velmi úspěšným P1800 v roce 1960. Tento vůz obdržel také ocenění za svůj atraktivní design na California State Fair v roce 1961.
V srpnu 1966 byl představen nový model vozu Volvo 144. Z hlediska bezpečnosti šlo o velmi pokročilý vůz, který obsahoval řadu bezpečnostních moderních prvků. Tento automobil dosáhl velkého úspěchu i v zahraničí. O rok později byl uveden na trh vůz Volvo 145. Technicky vzato se neodlišoval od předchozích modelů řady 140.
Na počátku roku 1970 získalo Volvo divizi holandského výrobce osobních vozů DAF a následně na trh přišlo Volvo 340, který patřil k nejprodávanějším vozům na britském trhu v roce 1980.
V roce 1977 oslavilo Volvo své 50. výročí a při této příležitosti byla vydána limitovaná edice modelů 244 a 264 s označením Jubilee. Tyto vozy se vyznačovaly stříbrnými metalickými laky se speciálními černými a zlatými ozdobnými lištami a plyšovými sedadly z modrého sametu.
V roce 1963 otevřela automobilka Volvo novou továrnu mimo Švédsko, v Halifaxu. Další nový závod Torslanda byl pak otevřen o rok později a stal se jedním z největších výrobních závodů, soustředěný hlavně na velké vozy a SUV. Druhým největším výrobním závodem společnosti se pak stal závod v Ghentu v Belgii.
V roce 1989 byl otevřen závod Uddenvalla ve Švédsku, který byl společně provozován společností Volvo Car Corporation a Piningarina Sverige AB od roku 2005 do roku 2013.
V sedmdesátých letech dospěl dlouholetý generální ředitel společnosti Pehr G. Gyllenhammar k rozhodnutí, že Volvo je příliš malou firmou, aby v budoucnu dokázala přežít, a proto se několikrát pokoušel spojit se s jinými výrobci. Téměř tak došlo ke spojení se Saabem, ovšem nakonec se toto spojení neuskutečnilo. Také dohoda o sloučení s Renaultem byla v roce 1993 blokována sdružením švédských akcionářů. To však znamenalo v plánech společnosti zásadní obrat a nová strategie znamenala posun k dynamickému vozu, který byl elegantnější a zaoblenější a na trh tak přišly modely S40 a V40. Stejně jako kupé C70 a kabrilet, které přišly na trh tentýž rok, spojovaly v sobě tyto modely všechny tradiční hodnoty společnosti Volvo, tedy bezpečnost, péči o životní prostředí, sportovní i elegantní a vzrušující design.
Ve vlastnictví Volvo AB byla společnost Volvo Cars až do roku 1999. V tomto roce se Volvo Group rozhodla prodat svou výrobu osobních automobilů a soustředit se na užitková vozidla. V tomto roce ji získal Ford Motor Company, jak součást svého Premier Automotive Group. V důsledku tohoto kroku následně využívají značku Volvo dvě společnosti, a to Volvo Group, vlastněný švédskou firmou, vyrábějící užitkové vozy a Volvo Car Corporation či Volvo Cars, vlastněný Ford Motor Company.
Ford Motor Company kromě Volvo Cars vlastnil i Jaguar, Aston Martin a Land Rover. Vzhledem k poklesu hospodářského produktu musel Ford prodat Jaguar a Land Rover, ale Volvo Cars si ponechal. Ovšem došlo k restrukturalizaci plánů pro Volvo Cars. Vozy byly nadále směrovány k luxusním vozům typu Mercedes a BMW sedany a SUV crossovery. Výsledkem byla jednak luxusní druhá generace Volvo S80 a nový malý prémiový crossover Volvo XC60.
Nicméně globální ekonomická krize v roce 2008 vedla k tomu, že Ford začal uvažovat o prodeji Volvo Cars. Švédská vláda byla požádána, aby se zabývala možností převzít Volvo pod státní správu nebo finanční výpomocí. Bývalá mateřská firma Volvo AB souhlasila, že pomůže nést náklady a navrhla účast ve společném vlastnictví společnosti Volvo Cars většími konsorcii. Dalšími zájemci byli i BVW AG, ruští nebo čínští investoři. Nakonec v roce 2010 od Forda získal společnost čínský Geely Holding Group.
Bývalý generální ředitel společnosti Volkswagen of America, Stefan Jacoby,  se stal výkonným prezidentem společnosti.
Volvo Cars vyrábí a prodává sportovní užitkové vozy, sedany, kupé i kombi. Největšími trhy pro vozy Volvo jsou Spojené státy, Švédsko, Čína a Belgie. V roce 2015 prodala společnost poprvé ve své 89-leté historii více než půl milionu vozů. Také v Evropě tržby vzrostly o 10,6% za rok, což představuje 53,5% z celkového celosvětového objemu.
Počínaje rokem 1966 začalo Volvo používat třímístný systém označování vozidel. První číslo označovalo sérii, druhé číslo počet válců a třetí číslo udává počet dveří.
Později však firma přešla na jiný systém označování vozidel – písmeno na počátku označuje druh karoserie, následovaný sériovým číslem. S je tedy zkratka pro sedan, C označuje kupé nebo kabriolet a V pak označuje kombi variantu. XC je zkratkou pro crossovery.
Vozy Volvo kladou důraz na solidnost a spolehlivost. Již v roce 1944 představili konstruktéři Volvo vrstvené sklo a posléze došlo i k patentování moderního tříbodového bezpečnostního pásu, který se stal standardem u všech vozů Volvo v roce 1959 a později byl tento patent zdarma zpřístupněn i jiným automobilovým výrobcům. Kromě toho Volvo vyvinulo první dětskou sedačku zády ke směru jízdy v roce 1964 a v roce 1978 pak přišlo Volvo se svou vlastní sedačkou.
Nicméně vývoj bezpečnostních prvků pokračoval i nadále. V roce 1991 byl představen první tříbodový bezpečnostní pás uprostřed zadního sedadla a integrovaný dětský bezpečnostní airbag v prostřední loketní opěrce. Pro zajímavost v roce 1989 byl zvolen do americké síně slávy bezpečnosti a zdraví uveden projektant právě tohoto tříbodového bezpečnostního pásu, Nils Bohlin.
Také v tomto roce společnost přišla se systémem SIPS (Systém ochrany proti bočnímu nárazu). V roce 1994 Volvo zavedl jako první automobilka boční airbagy a nainstaloval je jako součást standardní výbavy ve všech modelech z roku 1995.
V roce 1998 Volvo nainstaloval také airbag hlavy, opět jako standard u všech nových modelů. V témže roce také společnost přivedla na trh svůj systém Whiplash Protection (WHIPS), bezpečnostní zařízení pro ochranu cestujících na předních sedadlech při kolizi.
Další novinkou byl pak systém BLIS (Blind Spot Information Systems), se kterým Volvo přišlo v roce 2004, který detekuje vozidla v mrtvém úhlu a upozorní řidiče. Rovněž byly od tohoto roku vozy Volvo prodávané na všech trzích vybaveny bočními obrysovými světly pro denní svícení.
Všechny své bezpečnostní inovace si Volvo nechal patentovat, některé z těchto systémů pak byly použity u vozů Ford, a to díky tomu, že Volvo povolilo Ford Motor Company tyto funkce využívat.
Ovšem v roce 2005 americká nezisková nevládní instituce Insurance Institute for Highway Safety (IIHS) vydala první ročník „Top Safety výběru“, tedy seznam nejbezpečnějších vozidel a nefiguroval zde žádný z vozů Volvo. Podle mluvčího IIHS Volvo za svými konkurenty zaostávalo. Nicméně v roce 2009 se nový Volvo S80 stal jedním z Top Safety vítězů.
Také v EuroNCAP testech získalo Volvo výborné hodnocení.
Ale ani v jiných oblastech Volvo nezůstalo stát na místě, ale pokračoval i vývoj dalších technických vylepšení. V roce 2005 Volvo uvedlo na trh první modely s přeplňovaným motorem Flexifuel.
V roce 2006 byl přidán jako přídavná funkce do zcela nového vozu S80 Volvo Personal Car Communicator, tedy dálkové ovládání, které umožňuje ovládat řadu funkcí.
A o rok později pak byly na trh uvedeny plug-in hybridy. Byl to jednak Volvo ReCharge, což byl hybridní koncept vozu s plně hybridním dojezdem 97 km, který byl oficiálně odhalen v roce 2007 na Auto Show ve Frankfurtu. Druhou variantou pak byl Volvo V70 Plug-in hybrid. V červnu 2009 pak Volvo oznámilo zahájení sériové výroby diesel-elektrického plug-in hybridu, což pokračovalo až do roku 2012. Společnost plánovala výrobu sériového hybridu s emisemi nižšími než 50 g CO2 na km.
V roce 2010 byl na pařížském autosalonu prezentován vůz Volvo C30 Drive Electric. Vůz měl lithium-iontové baterie a dosahoval maximální rychlosti 130 km/hod a plně elektrický dojezd až 150 km.
Pro modelový rok 2015 představilo Volvo řadu indukčních čtyřválcových motorů Drive-E, zvyšujících efektivitu svých modelů bez omezení výkonu.
Volvo Car Corporation vozy vynikají zejména spolehlivostí, bezpečností a kvalitou. Dokonce za svou práci v oblasti bezpečnosti získaly ocenění Michael Award pro bezpečnost silničního provozu. 

Kolik přeplácíte za povinné ručení?

Autopes zjistí Váš aktuální bonus